.

RC Recenze: Lovkyně snů - Procitnutí

25. srpna 2012 v 11:15 | Briannag |  RC Recenze

Co byste si počali vy, kdybyste se propadali do snů ostatním lidem?

Kniha: Lovkyně snů - Procitnutí
Autor: Lisa McMann
Díl: 1
Vydáno: 2011
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 216
Žánr: romantika
Doporučený věk: 15+



Anotace: Sedmnáctiletou Janie už nebaví, že se stále propadá ostatním lidem do snů, zejména pokud ten, komu se zdají, někam padá, ocitá se na veřejnosti nahý nebo sní o svých erotických tužbách. Janie se nemůže nikomu svěřit - neuvěřili by jí a mysleli by si, že je blázen. A tak žije se svou schopností jako s nechtěným prokletím, které neumí ovládat. Pak se jednou propadne do noční můry, z níž jí ztuhne krev v žilách. Poprvé není v něčí zvrácené duši jen pozorovatelem, ale i účastníkem...

Janie žije jen se svou matkou - alkoholičkou a se svým problémem, nebo spíše prokletím. Už od svých osmi let se propadá do snů ostatním lidem. Stačí, aby kdokoliv v její blízkosti usnul a Janie dostává svůj "záchvat", přestane vidět realitu a před očima se jí začne odehrávat cizí sen. V případě, že je to noční můra, tak i ochrne a v obou případech se nakonec propadne do bezvědomí a sen ji pohltí. Nemůže dělat vůbec nic a tak musí společně se spáči prožívat jejich sny. Trapné, erotické i noční můry a nikdy nemůže sen ovlivnit, nemůže dokonce ani otočit hlavu, aby se ušetřila trapných okamžiků.
Hlavní hrdinka je mi velice sympatická. Nejen, že má těžký život s matkou, která se spíše než oni zajímá o láhev s alkoholem, ale ani ve škole se nemá líp, protože se jí kvůli špatné finanční situaci všichni posmívají. Když k tomu přidáme ten její "problém" vyjde nám z toho vážně dost těžký život. Na lepší časy se blýskne, když se do domu vedle nich přistěhuje Carrie a Janie tak získává kamarádku. Uběhne několik let.

"Janie je sedmnáct let. Dře jako kůň a bere si tolik směn, kolik jen zvládne."

Pracuje v pečovatelském domě, snaží se našetřit si na studium na vysoké škole a začíná si všímat Caleba. Už to není zanedbaný, špatně oblečený kluk s modročernými mastnými vlasy. Přes prázdniny si vypracoval svaly, začal o sebe pečovat… No a řekněme si to asi takhle: Je k sežrání, což si uvědomuje, jak Janie, tak i zbytek dívčího osazenstva školy, které si zprvu myslelo, že k nim přišel nový spolužák. Jenže, jak se zdá, tak Celeba nezajímají ostatní holky, zajímá ho Janie. Bohužel se jede na školní výlet a v autobuse, kde sedí i Janie s Calebem, usne spousta lidí. Janie dostává jeden "záchvat" za druhým a zmatený Caleb může jen přihlížet. Jak se s tím vyrovná? A jak se Janie vyrovná s tím, že Caleb asi jede v drogách? A kdo je ve skutečnosti slečna Stubinová? Ví něco o Janiině problému? A co je vlastně lovkyně stínů zač?

V knížce se prolíná několik dějových linií. Minulost Janie, přítomnost a sny. Ze začátku se v tom trošku motáte, ale po pár stránkách si zvyknete a musíte obdivovat autorku, která bravurně přechází z jedné dějové linie do druhé. Stále to dává smysl a vaše zaujetí knihou se jen stupňuje a stupňuje. Nebudete mít pokoj, dokud knížku nedočtete po poslední písmenko.

"Janie si sáhne mezi nohy. "Chytni si ho taky," řekne."
- tak tahle věta mě málem zabila -

Knihu s podobnou zápletkou čtu poprvé a musím říci, že mě naprosto nadchla! Hlavní hrdinka je mi skutečně sympatická a její zvláštní a těžký život ve vás vzbudí velkou zvědavost. A Caleb je sympaťák. Velmi mě zaujala celá ta myšlenka propadání se do snů ostatním. Je možné, že bychom naše sny neviděli jen my? No z této myšlenky je mi lehce "blivno" protože sny považuju za ryze soukromé. A upřímně, já své sny zbožňuju, kdybych to dokázala ovlivnit, zdály by se mi každou noc. Možná je to tím, že moc čtu, ale většinou mají nějaký perfektní děj. Kde jinde se můžete stát perskou princeznou a skočit z hradeb, plavat ve vzduchu, nebo se v kočárkárně schovávat před lordem Voldemortem? Jen ve snu! Knížku shledávám skutečně perfektní a nemůžu, než doporučit ji absolutně každému čtenáři, resp. čtenářce, která má ráda dobré čtení. A za sebe dodávám, že se nemůžu dočkat, kdy se mi do ruky dostane i druhý díl.

100%
Za poskytnutí výtisku k recenzi, děkuji nakladatelství Fragment.

Zdroj obálky a anotace: nakladatelství Fragment.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 myanmar myanmar | Web | 25. srpna 2012 v 20:27 | Reagovat

¨Také se mi knuiha moc líbila :) Na 100% to sice nebylo, ale rozhodně mě mile překvApila. Popravdě, co jsem zjistila, jak je maličká, měla jsem trochu obavy - které se naštěstí nevyplnili :) Pěkná recenze, líbilo se mi to shrnutí děje :) Je takové nevnazovací

2 briannag briannag | 25. srpna 2012 v 20:37 | Reagovat

Když se mi knížka líbí, tak ty procenta moc neřeším, nechce se mi je strhávat za něco co se mi třeba nelíbilo, když to do příběhu jako celku ani nijak nezasáhlo :-)
To s tím navnazováním je asi fakt. Jakmile se mi knížka líbí, cpu jí všem okolo... (rodina by mohla vyprávět:-) )

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama